{"id":293,"date":"2018-02-05T11:15:04","date_gmt":"2018-02-05T11:15:04","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/\/?p=293"},"modified":"2020-12-11T22:17:37","modified_gmt":"2020-12-11T22:17:37","slug":"historie-digitalniho-tisku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/technologie\/2018\/historie-digitalniho-tisku\/","title":{"rendered":"Historie digit\u00e1ln\u00edho tisku"},"content":{"rendered":"<p>Ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0ostatn\u00edmi tiskov\u00fdmi technikami je historie digit\u00e1ln\u00edho tisku pom\u011brn\u011b kr\u00e1tk\u00e1. Prvn\u00ed zm\u00ednka o t\u00e9to technologii se datuje roku 1977, kdy firma v\u00a0\u010dele s\u00a0Bennym Landou vyvinula nejrychlej\u0161\u00ed kop\u00edrku na sv\u011bt\u011b. Landa pozd\u011bji zjistil, \u017ee inkoust vyvinut\u00fd pro tuto fotokop\u00edrku, nazvan\u00fd ElectroInk, by mohl b\u00fdt tak\u00e9 pou\u017eit\u00fd i v\u00a0tisk\u00e1rn\u00e1ch. ElectroInk obsahoval mal\u00e9 zabarven\u00e9 \u010d\u00e1sti, kter\u00e9 v\u00a0kombinaci s\u00a0olejem Isopar a r\u016fzn\u00fdm nap\u011bt\u00edm vytv\u00e1\u0159eli na povrchu pap\u00edru tenkou a hladkou plastovou vrstvu.<\/p>\n<p>V\u00a0roce 1993 byl zah\u00e1jen provoz prvn\u00edho digit\u00e1ln\u00edho barevn\u00e9ho tiskov\u00e9ho stroje na sv\u011bt\u011b jm\u00e9nem Indigo. B\u011bhem jedn\u00e9 noci se zm\u011bnil pohled na tiska\u0159sk\u00fd sv\u011bt. Z\u00e1kazn\u00edk mohl tisknout rychle a vysoce kvalitn\u011b a to p\u0159\u00edmo z\u00a0pracovn\u00ed plochy.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><iframe title=\"INDIGO E Print 1000\" width=\"640\" height=\"480\" src=\"https:\/\/www.youtube.com\/embed\/3ONN2_rxVx0?feature=oembed\" frameborder=\"0\" allow=\"accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture\" allowfullscreen><\/iframe><\/p>\n<p>Jak vypadala prvn\u00ed digit\u00e1ln\u00ed tisk\u00e1rna Indigo E-Print 1000<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>V\u00a0roce zaklepala u dve\u0159\u00ed firmy pana Bennyho Landy firma Hewlett Packard a investoval do zna\u010dky Indigo 100 mili\u00f3n\u016f dolar\u016f. O rok pozd\u011bji firma HP ozn\u00e1mila, \u017ee zakoupila zbyl\u00e9 akcie za 629 dolar\u016f a stala se tak vlastn\u00edkem zna\u010dky Indigo.<\/p>\n<p>V\u00a0dob\u011b p\u0159evzet\u00ed Landa \u0159ekl:<\/p>\n<p>\u201eNa\u0161e vize byla sm\u011b\u0159ovat tiskov\u00fd pr\u016fmysl do digit\u00e1ln\u00ed \u00e9ry a cht\u011bli jsme tak\u00e9, aby stroje Indigo pronikly na komer\u010dn\u00ed trh. Nyn\u00ed je tato zna\u010dka sou\u010d\u00e1st\u00ed HP a tento c\u00edl\u00a0je v\u00a0dohlednu.\u201c<\/p>\n<p>Odborn\u00edk v\u00a0oblasti tiskov\u00e9ho pr\u016fmyslu Chris Baker, kter\u00fd p\u016fsobil p\u011bt let jako viceprezident spole\u010dnosti HP a Indigo, p\u0159edpov\u00eddal:<\/p>\n<p>\u201eDigit\u00e1ln\u00ed tisk bude s\u00a0n\u00e1mi v\u0161ude.\u00a0 Nebudou pou\u017eity jen na komer\u010dn\u00ed tisk, ale tak\u00e9 v\u00a0obalov\u00e9m pr\u016fmyslu. Stroje se budou neust\u00e1le zrychlovat a budou navrhov\u00e1ny tak, aby zvl\u00e1dly co nejv\u00edce typ\u016f tisku.\u201c<\/p>\n<p>My tiskneme na stroji Konica Minolta 1070, d\u00edky kter\u00e9mu jsme schopni rychle a p\u0159esto kvalitn\u011b zpracovat jakoukoliv zak\u00e1zku od vizitek a\u017e po plak\u00e1ty form\u00e1tu SRA3. Mrkn\u011bte na na\u0161e str\u00e1nky <a href=\"http:\/\/www.vytisknitesi.cz\">www.vytisknetesi.cz<\/a><\/p>\n<p>Zdroj: www.printed.com<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0ostatn\u00edmi tiskov\u00fdmi technikami je historie digit\u00e1ln\u00edho tisku pom\u011brn\u011b kr\u00e1tk\u00e1. Prvn\u00ed zm\u00ednka o t\u00e9to technologii se datuje roku 1977, kdy firma v\u00a0\u010dele s\u00a0Bennym Landou vyvinula nejrychlej\u0161\u00ed kop\u00edrku na sv\u011bt\u011b. Landa pozd\u011bji zjistil, \u017ee inkoust vyvinut\u00fd pro tuto fotokop\u00edrku, nazvan\u00fd ElectroInk, by mohl b\u00fdt tak\u00e9 pou\u017eit\u00fd i v\u00a0tisk\u00e1rn\u00e1ch. ElectroInk obsahoval mal\u00e9 zabarven\u00e9 \u010d\u00e1sti, kter\u00e9 v\u00a0kombinaci s\u00a0olejem Isopar a r\u016fzn\u00fdm nap\u011bt\u00edm vytv\u00e1\u0159eli na povrchu pap\u00edru tenkou a hladkou plastovou vrstvu. V\u00a0roce 1993 byl zah\u00e1jen provoz prvn\u00edho digit\u00e1ln\u00edho barevn\u00e9ho tiskov\u00e9ho stroje na sv\u011bt\u011b jm\u00e9nem Indigo. B\u011bhem jedn\u00e9 noci se zm\u011bnil pohled na tiska\u0159sk\u00fd sv\u011bt. Z\u00e1kazn\u00edk mohl tisknout rychle a vysoce kvalitn\u011b a to p\u0159\u00edmo z\u00a0pracovn\u00ed plochy. &nbsp; Jak vypadala prvn\u00ed digit\u00e1ln\u00ed tisk\u00e1rna Indigo E-Print 1000 &nbsp; V\u00a0roce zaklepala u dve\u0159\u00ed firmy pana Bennyho Landy firma Hewlett Packard a investoval do zna\u010dky Indigo 100 mili\u00f3n\u016f dolar\u016f. O rok pozd\u011bji firma HP ozn\u00e1mila, \u017ee zakoupila zbyl\u00e9 akcie za 629 dolar\u016f a stala se tak vlastn\u00edkem zna\u010dky Indigo. V\u00a0dob\u011b p\u0159evzet\u00ed Landa \u0159ekl: \u201eNa\u0161e vize byla sm\u011b\u0159ovat tiskov\u00fd pr\u016fmysl do digit\u00e1ln\u00ed \u00e9ry a cht\u011bli jsme tak\u00e9, aby stroje Indigo pronikly na komer\u010dn\u00ed trh. Nyn\u00ed je tato zna\u010dka sou\u010d\u00e1st\u00ed HP a tento c\u00edl\u00a0je v\u00a0dohlednu.\u201c Odborn\u00edk v\u00a0oblasti tiskov\u00e9ho pr\u016fmyslu Chris Baker, kter\u00fd p\u016fsobil p\u011bt let jako viceprezident spole\u010dnosti HP a Indigo, p\u0159edpov\u00eddal: \u201eDigit\u00e1ln\u00ed tisk bude s\u00a0n\u00e1mi v\u0161ude.\u00a0 Nebudou pou\u017eity jen na komer\u010dn\u00ed tisk, ale tak\u00e9 v\u00a0obalov\u00e9m pr\u016fmyslu. Stroje se budou neust\u00e1le zrychlovat a budou navrhov\u00e1ny tak, aby zvl\u00e1dly co nejv\u00edce typ\u016f tisku.\u201c My tiskneme na stroji Konica Minolta 1070, d\u00edky kter\u00e9mu jsme schopni rychle a p\u0159esto kvalitn\u011b zpracovat jakoukoliv zak\u00e1zku od vizitek a\u017e po plak\u00e1ty form\u00e1tu SRA3. Mrkn\u011bte na na\u0161e str\u00e1nky www.vytisknetesi.cz Zdroj: www.printed.com<\/p>\n","protected":false},"author":4,"featured_media":332,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[43,42],"tags":[56,61,60,58,55,57,52,66,65,64,63,49,45,46,59,67],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/293"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=293"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/293\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":338,"href":"https:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/293\/revisions\/338"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/332"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=293"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=293"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vytisknetesi.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=293"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}